|
Za vlády Rudolfa II., císaře římského a krále českého, žil v Praze v židovském
ghettu rabi Yehudah ben Bezalel Löw, který byl velmi vzdělaný a zkušený
muž. Ovládal nejen Talmud a Kabalu, ale také matematiku a astronomii.
Odhalil tak některá tajemství přírody, díky nimž byl schopen provádět
věci, o nichž lidé věřili, že souvisejí s jeho magickou silou. Rabi Löw
vytvořil z hlíny svého sluhu, bytost, jíž přivedl k životu pomocí pergamenu,
na který napsal magická slova a pergamen (šém) vložil do Golemových úst.
Golem pracoval za dva lidi. Sloužil, uklízel, nosil vodu ze studně, štípal
dřevo a zvládal všechny těžké domácí práce. Nikdy neměl žízeň ani hlad,
nikdy nepotřeboval odpočívat. Vždy v pátek v noci, během Sabbatu, když
podle židovské tradice nikdo nesmí pracovat, rabi Löw vyjmul šém z Golemových
úst a ten se stal mrtvou hromadou hlíny. Mrtvě ležel, dokud Sabbat neskončil
a rabi mu znovu nevložil šém do úst.
 Jednou
však rabi Löw, když se připravoval oslavit Sabbat návštěvou synagogy,
na Golema zapomněl a šém mu z úst nevyjmul. Jakmile vstoupil do kazatelny
a začal číst první žalm, přiběhli lidé z jeho domu a okolí, poděšeni a
s hrůzou v očích vyprávěli, co se stalo. Golem se rozzuřil a začal ničit
vše, co mu stálo v cestě, veškerý rabiho majetek. Nikdo nebyl schopen
se k němu přiblížit, protože každého na místě zabil. Rabi na okamžik váhal,
Sabbat se přiblížil a žalm právě začínal. Veškeré práce mělo být zanecháno.
Avšak žalm ještě nebyl dokončen a proto čas Sabbatu dosud nenastal. Rychle
se rozhodl vrátit domů. Když se přiblížil ke svému domu, slyšel hluk štípaného
nábytku. Golem dokončil ničení v domě a vyšel do dvora. Když rabi vešel
do domu a ostatní lidé plni strachu několik kroků za ním, viděl dílo zkázy:
zničené mísy, převrácené a rozštípané stoly, židle, lavice a truhly, knihy
rozházené do různých směrů. Golem obklopen zabitými kuřaty, kočkami a
psy, dokončil dílo zkázy na dvoře a vyvrátil lípu, jako by to byla tyčka
v plotě. . Rabi Löw se vzpamatoval z ohromení. Rychle vyběhl na dvůr a
třesoucíma se rukama rozhodl vyjmout šém z Golemových úst. Golem při doteku
svého pána okamžitě znehybněl a po vyjmutí šému se změnil v mrtvou hromadu
hlíny. Všichni lidé, staří i mladí, se začali radovat a plni odvahy obklopili
ležícího Golema. Rabi odvrátil tvář a aniž řekl jediného slova se vrátil
do synagogy, kde zažehl petrolejové lampy a začal znovu číst žalm a světit
Sabbat.
Svatý den Sabbatu skončil, ale rabi Löw již nikdy Golema k životu nepřivedl.
Ukryl ho do synagogy a podle legendy tam leží někde dodnes. Nikdo se však
už nezabýval tím kde skončil onen pergamen (šém). My také "přesně"
nevíme kde se nachází víme však, že je zazděn v některé části zdiva tohoto
domu. A jak to víme? Při celkové rekonstrukci byla v půdních prostorách
nalezena stará korespondence majitele domu pana stavitele Křenka, který
si nechal tento dům v roce 1936 postavit.
V jednom z dopisů (který nebyl nikdy odeslán) se pan Křenek svěřuje svému
příbuznému, že při výkopových pracech na začátku stavby jeden z dělníků
objevil pergamen popsaný neznámým písmem a předal mu jej. Po důkladném
prozkoumání pergamenu pan stavitel z hrůzou zjistil co bylo vlastně nalezeno.
A protože mu byla legenda o Golemovi dobře známa a věděl, co by stalo
kdyby se pergamen dostal do nepovolaných rukou, rozhodl se, že ho nechá
zazdít v tomto domě, aby ho už nikdo nikdy neobjevil - a tak také učinil.
|
